Mimoděložní těhotenství nastává v případě, kdy oplozené vajíčko z nějakého důvodu nedoputuje až do dělohy a uhnízdí se mimo ni. Nejčastěji zakotví v jednom z vaječníků, kde následně prorůstá do stěny orgánu, čímž ženu ohrožuje na životě. Tato situace nemá kladné řešení a musí být vždy řešena operativně.
Mimoděložní těhotenství je stav, kdy se oplozené vajíčko zahnízdí mimo dělohu. Nejčastěji v jednom z vejcovodů, usadit se však může i na vaječníku či v děložním hrdle. Takovéto těhotenství není slučitelné se životem pacientky. Vajíčko proto musí být co nejrychleji odstraněno.
Příčiny
Faktorů, které ovlivňují vznik mimoděložního těhotenství, je více. Patří mezi ně třeba vrozené anomálie vejcovodů. Ty mohou být například nedostatečně pohyblivé či příliš dlouhé. Častými komplikacemi jsou také prodělané záněty vejcovodů, stavy po operaci či endometrióza, tedy zánět děložní sliznice. Mimoděložní těhotenství se může vyskytnout také u žen, které mají zavedené nitroděložní tělísko.
Riziko dále zvyšuje:
- Předchozí mimoděložní těhotenství
- Pohlavní choroba
- Otěhotnění po sterilizaci
O poznání častěji se mimoděložní těhotenství týká žen, které otěhotní poprvé.
Jak poznat mimoděložní těhotenství?
Stejně jako v případě klasického těhotenství, i mimoděložní lze zjistit díky těhotenskému hormonu (hCG), který je v moči možné rozeznat pomocí těhotenského testu už zhruba 10. den po oplození. V krvi je znatelný ještě o něco dřív. Že se skutečně jedná o mimoděložní těhotenství však pozná až lékař. Veškeré projevy jsou totiž stejné jako u klasické gravidity. Ženy tak běžně pociťují pnutí prsů, únavu nebo citlivý čich. Dochází rovněž k vynechání menstruace.
Jelikož se ale nejedná o těhotenství v pravém slova smyslu, objevují se zároveň i ty příznaky, které ženě napoví, že něco není v pořádku. Může například docházet k nepravidelnému krvácení. Typická je ale hlavně bolest břicha, která může být mírného i silného charakteru. Někdy se dokonce dostavuje v takové intenzitě, že pacientky přemýšlí spíše o otravě jídlem či akutním zánětu slepého střeva. Bolest může eskalovat až do poruchy vědomí. Dostavit se může také při močení či defekaci. Špatně viditelnou a o to nebezpečnější komplikací je pak také vnitřní krvácení. To se projevuje:
- Bledostí
- Bolestí, která vystřeluje do ramene a krku
- Zrychleným tepem
- Náhlou bolestí v bedrech, kříži a pánevní oblasti
- Ztrátou vědomí a rozvojem šoku
A jak poznat, kdy se vydat do nemocnice? Vždy máte-li pozitivní těhotenský test, přestala jste krvácet či krvácíte nepravidelně. Důvodem k návštěvě lékaře by měla být i bolest břicha.
Diagnostika
Jak už bylo naznačeno výše, mimoděložní těhotenství bývá obvykle diagnostikováno vyšetřením krve, kdy lékaři odhalí zvýšenou hladinu hCG. Ta je ale o něco nižší než u klasicky probíhajícího těhotenství. K potvrzení diagnózy pak slouží ještě vaginální a ultrazvukové vyšetření s tím, že ultrazvuk odhalí umístění embrya, zduření vejcovodu či případné krevní sraženiny.
Díky ultrazvukovému vyšetření se v dnešní době daří mimoděložní graviditu diagnostikovat obvykle včas, což znamená méně komplikací během léčby a vysokou pravděpodobnost, že další těhotenství bude probíhat v pořádku.
Léčba mimoděložního těhotenství
Pokud je ženě diagnostikováno mimoděložní těhotenství, automaticky to znamená, že ji čeká operace. Konzervativní léčba se u nás totiž nepraktikuje. Hospitalizace je nutná opravdu v každém případě, zanedbání léčby by totiž mohlo mít i fatální následky. Mohlo by například dojít k prasknutí vejcovodu a vnitřnímu krvácení. Brzké zahájení léčby navíc výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že bude pacientce zachován vejcovod i jeho funkce.
Laparoskopie
Šetrnější invazivní formu představuje laparoskopie, kdy je v celkové narkóze provedeno několik drobných řezů v oblasti pupíku a podbřišku. Do dutiny břišní je pak zaveden laparoskop spojený s videokamerou a světlem. Během zákroku musí být břicho nafouknuto plynem, aby byl obraz co nejzřetelnější a byly dobře vidět všechny orgány.
Lékaři vyhledají nesprávně uhnízděné vajíčko a z místa jej odstraní. Ranky, které pacientce po výkonu zůstanou, jsou velmi malé, rekonvalescence po mimoděložním těhotenství tedy trvá kratší dobu než v případě klasické operace.
Laparotomie
Laparotomie, tedy klasický způsob operace, není vyloučen ani v případě, že vás lékaři původně připraví na laparoskopii. Během zákroku totiž může dojít ke komplikacím nebo operatéři zjistí, že pacientka silně krvácí do dutiny břišní. Tato situace si žádá okamžité otevření břicha.
Ačkoli se jedná o podstatně invazivnější řešení, které je spojeno s vyšším rizikem infekce a delší rekonvalescencí, patří mezi největší výhody laparotomie skutečnost, že lékaři do břicha lépe vidí a mají větší přehled o tom, co se uvnitř děje.
Salpingektomie
K salpingektomii, tedy k odebrání vejcovodu, lékaři přistupují jen v případě, že byl orgán uhnízděným vajíčkem natolik poničen, že už není schopen plnit svou funkci. Pokud je to jen trochu možné, upřednostňují lékaři spíše salpingotomii, kdy se vejcovod rozřízne a embryo se odsaje. Vejcovod se pak samovolně hojí. V důsledku tvorby jizev se však stejně může stát neprůchodným, čímž výrazně zvyšuje riziko dalšího mimoděložního těhotenství.
Pokud žena o vejcovod skutečně přijde, nemusí propadat panice. Rozhodně to neznamená, že bude neplodná. Otěhotnět se dá i s jedním funkčním vejcovodem. Vyloučit však nelze ani možnost, že se vajíčko zahnízdí v druhém vejcovodu. Mnohem pravděpodobnější však je, že další gravidita bude probíhat bez problémů.
Otěhotnění po mimoděložním těhotenství
Otěhotnět přirozenou cestou po mimoděložním těhotenství lze. Je ale nutné, aby po zákroku zůstal alespoň jeden funkční vejcovod. A za jak dlouho se o další dítě pokoušet? Lékaři doporučují počkat alespoň šest měsíců. Pravděpodobnost, že se mimoděložní těhotenství bude opakovat, je zhruba 10 až 15 procent. Ženy, kterým se kvůli poškozeným vejcovodům nedaří otěhotnět, mohou použít metodu IVF, tedy proces, kdy k oplození vajíčka dochází mimo tělo, konkrétně ve zkumavce.