Kyretáž neboli výškrab je chirurgická operace, která slouží k diagnostice a léčbě zdravotních stavů spojených s dělohou. Spočívá v odstranění obsahu děložní sliznice například po prodělaném potratu či porodu nebo k odstranění nádorových buněk. Zákrok zpravidla probíhá ambulantně pod celkovou narkózou. Co vás čeká a jaké jsou možné komplikace?

Co je kyretáž dělohy?

Kyretáž je chirurgický zákrok, který spočívá v odstranění tkáně uvnitř dělohy, případně i části děložního čípku. Je také lidově známý pod názvem výškrab. Tato lékařská procedura se využívá k diagnostice a léčbě některých zdravotních stavů, jako je například silné krvácení, nebo pro odstranění placentární tkáně po porodu nebo interrupci, případně zbytku plodového vejce po nekompletním samovolném potratu.

Operace spočívá v zavedení kovového nástroje zvaného kyreta skrz pochvu do dělohy a následném odstranění obsahu děložní dutiny. V případě, že lékař provádí kyretáž z diagnostických důvodů, odebraná tkáň bude následně histologicky vyšetřena. Celý zákrok trvá přibližně 20 minut a zpravidla probíhá ambulantně.

Kdy je potřeba provést kyretáž děložního hrdla?

Dříve byla kyretáž běžně využívána k provádění potratu, ale v současné době ji k tomuto účelu nahradily jiné metody. Kyretáž dnes slouží tedy především k léčbě a diagnóze zdravotních stavů dělohy.

Kyretáž jako diagnostická metoda

Odebraný vzorek tkáně z výstelky vaší dělohy lékař odešle do laboratoře k otestování na odhalení prekancerózních stavů, děložních polypů a rakovinu dělohy. Jako diagnostický postup se kyretáž využívá především, pokud:

• Máte neobvyklé děložní krvácení
• Krvácíte po menopauze
• Byly vám zjištěny abnormální výsledky během rutinního cytologického vyšetření

Terapeutická kyretáž

Kyretáž se jako léčebná metoda využívá především z důvodu, aby:

• Se zabránilo infekci nebo silnému krvácení vyčištěním tkání, které zůstaly v děloze
• Byl odstraněn nádor, který se tvoří místo typického těhotenství
• Se odstranily cervikální nebo děložní polypy, které jsou obvykle nerakovinné neboli benigní

Jedním z častých důvodů, proč ženy podstupují tento chirurgický zákrok, je samovolný potrat. Za těchto okolností může být nutná kyretáž, pokud se děloha sama nevyčistí a zbytky plodu či placentární tkáně zůstanou v děloze.

Dalším důvodem bývá zamlklé těhotenství, což je stav, kdy se plod přestane vyvíjet, ale není vypuzen z dělohy jako při potratu. Operace může být nutná v některých případech i po porodu, pokud placenta nebyla vypuzena nebo její část zůstala uvnitř dělohy.

Některé ženy podstupují také kyretáž v přechodu, dojde-li k tomu, že začnou silně či neobvykle krvácet. Silná menstruace může ovšem vyžadovat zákrok v jakémkoli reprodukčním věku. U mladých dívek, které trpí silným krvácením, může být zahájena také hormonální kyretáž, na kterou je navázáno podávaní gestagenů.

Jak probíhá kyretáž?

Tento typ chirurgického zákroku bývá obvykle prováděn pod celkovou narkózou, kterému bude předcházet běžné předoperační vyšetření. Jelikož zákrok typicky probíhá ambulantně a není vyžadována hospitalizace, je potřeba přijít nalačno.

Minimálně 6 hodin před operací tedy nemůžete přijímat tekutiny ani stravu a nesmíte kouřit. Samotný výškrab potrvá přibližně 15 až 20 minut. Tyto pokyny by vám měl lékař sdělit předem, abyste věděly, co vás čeká a na co se připravit. Jak bude zákrok probíhat?

• Lékař nejprve vloží do vaší pochvy vaginální zrcadlo zvané speculum, aby zkontroloval děložní čípek
• Do vašeho děložního hrdla následně umístí dilatační tyčinky, které jej umožní roztáhnout, aby bylo dostatečně otevřené
• Následně lékař zavede kyretu, což je nástroj ve tvaru lžíce s ostrým okrajem, nebo odsávačku a odstraní děložní tkáň

Režim po kyretáži

Poté, co podstoupíte kyretáž, strávíte ještě několik hodin na klinice, aby vás mohl lékař pozorovat kvůli silnému krvácení nebo jiným možným komplikacím. Tento čas je také nutný pro zotavení se z účinků anestezie.

Jakmile budete propuštěny, neměly byste řídit. Ideální by tedy bylo, aby vás někdo odvezl domů. Po zákroku se mohou dostavit běžné vedlejší účinky, jako špinění, slabé krvácení a mírné křeče. Ty však můžete potlačit užitím léků proti bolesti.

V období jednoho nebo dvou dnů byste měly být schopny vrátit se k běžným aktivitám, nicméně minimálně dva až tři týdny byste se měly vyhýbat místům s možným rizikem infekce, jako je bazén, vířivka či sauna. Během této doby je nutné zdržet se sexuální aktivity a vyhýbat se větší fyzické zátěži.

Jaké mohou po kyretáži nastat komplikace?

Stejně jako u jiných chirurgických zákroků se i s výškrabem děložního hrdla pojí určité komplikace. Jednou z nich je protržení děložní stěny. Riziko, že k tomu dojde, je vyšší zejména po porodu a po menopauze. Tento typ komplikací ovšem není tak závažný, jak se na první pohled může zdát, jelikož se téměř ve všech případech místo opět samo zahojí. Pouze vzácně může být nutné chirurgické zašití.

Výjimečně může také dojít k poškození děložní sliznice, které může způsobit slabé menstruační krvácení nebo úplné vynechání menstruace. Toto poškození může mít za následek obtíže s plodností, konkrétně tedy s uhnízďováním oplodněného vajíčka. Stejně tak může dojít ke zvýšení rizika spontánního potratu během těhotenství.

Při opakovaných zákrocích existuje také riziko srůstů děložní dutiny, známých pod názvem Ashermanův syndrom. Tento syndrom hrozí zejména po prodělaném porodu nebo interrupci. Mezi další potenciální komplikace patří také riziko zánětů, zvýšený vaginální výtok a poruchy menstruace.

Zdroje: ferty.cz, maminka.cz, mayoclinic.org, babyonline.cz, stefajir.cz, nzip.cz, pediatriepropraxi.cz