Přišla jste do jiného stavu a máte strach, že se nakazíte toxoplazmózou, protože vlastníte kočku? Dost možná se bojíte zcela zbytečně. Pokud jste do kontaktu se zvířetem přicházela už před otěhotněním, žádné nebezpečí vám pravděpodobně nehrozí. Bakterie, která nemoc způsobuje, je totiž nebezpečná jen v případě, že se poprvé nakazíte až v těhotenství. A co víc, častěji než od domácích mazlíčků se gravidní ženy infikují z nemyté zeleniny, vajec nebo nedostatečně upraveného masa.

O toxoplazmóze panuje spousta mýtů. Například to, že nejčastějším zdrojem nákazy jsou kočky. Spousta těhotných žen se těmto domácím mazlíčkům záměrně vyhýbá. Ve většině případů tato zvířata přitom nebezpečná nejsou. Pojďme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to s tou toxoplazmózou vlastně je.

O co se jedná?

Toxoplazmóza je onemocnění, které je způsobené parazitem jménem Toxoplasma gondii. Pro zdravého člověka tento mikroskopický organismus nepředstavuje žádný problém, že se jím infikoval navíc ve většině případů vůbec nepozná. Po nakažení zůstává parazit v lidském organismu nadobro.

Prvotním původcem onemocnění jsou skutečně kočkovité šelmy, v jejichž těle se parazit množí a oni ho následně trusem vylučují do půdy a vody. Odtud se pak dostává do těla ostatních teplokrevných živočichů. Hlavním zdrojem nákazy pro člověka však není samotná kočkovitá šelma, jak se mnozí domnívají, ale konzumace nemyté zeleniny, znečištěné vody nebo syrového masa, přičemž infekční mohou být všechny jeho druhy. K infekci skrze kočku domácí naopak dochází jen zřídka, a to jednak proto, že podíl nakažených koček je velmi malý, a také proto, že nakažlivý je pouze jejich trus, nikoli například srst.

Toxoplazmóza a těhotenství

Pro plod je infekce toxoplazmózou nebezpečná v momentě, kdy se těhotná žena poprvé nakazí právě během gravidity. V případě, že v sobě parazita měla již před otěhotněním, nehrozí dítěti žádné nebezpečí, v opačném případě záleží mimo jiné na tom, v jaké fázi těhotenství v době infekce žena byla.

Nejvíce ohroženo je dítě do 13. týdne těhotenství, tedy v prvním trimestru, kdy u něj dochází k vývoji všech orgánů a plodu hrozí nejhorší postižení. Riziko nákazy je ale současně nejmenší. U dětí nakažených během 2. trimestru bývají vývojové vady slabšího charakteru.  Co se týče těch miminek, která se přes krevní řečiště matky nakazila v posledním trimestru, kdy je riziko nákazy největší, zpravidla se rodí zcela zdravá.

Jaká má toxoplazmóza v těhotenství rizika?

Jak už bylo naznačeno výše, následky prodělané toxoplazmózy nemusejí být žádné, ale zároveň mohou být i velmi závažné. V nejtěžších případech způsobují i úmrtí plodu, a to buď ještě v děloze nebo těsně po narození. Toxoplazmóza může dále způsobit různě těžká postižení centrální nervové soustavy, jejichž důsledkem může být opožděný psychomotorický vývoj nebo například epilepsie. Onemocnění však může zasáhnout i jiné orgány, například oči a způsobit postižení zraku.

Příznaky toxoplazmózy v těhotenství

U 95 % případů probíhá nemoc skrytě, tedy latentně, a to buď úplně bez příznaků anebo jen s mírnými projevy chřipkového charakteru. Mezi ty patří:

• Únava
• Malátnost
• Horečka
• Bolest hlavy a svalů
• Zduření mízních uzlin
• Rozmazané vidění

Nemoc napadá všechny buňky v těle kromě červených krvinek. Ohroženy jsou především buňky nervové soustavy a oka. Nemoc brzy přechází do latentní fáze, která přetrvává několik měsíců, ale klidně i celý život. K reaktivaci infekce pak dochází při oslabené imunitě. Zejména u výrazně oslabených jedinců může v tomto případě dojít k mozkové formě infekce, která je doprovázená degenerací mozkových buněk, křečemi, poruchami vědomí a motoriky, ale i ochrnutím.

U oční formy pak dochází k těžkým zánětům sítnice. Mezi další projevy pak patří také těžké zápaly plic nebo záněty srdečního svalu. V některých případech, zpravidla u imunitně oslabených jedinců, může být nemoc smrtelná.

Diagnostika a léčba toxoplazmózy v těhotenství

V České republice nejsou testy na toxoplazmózu součástí běžných těhotenských vyšetření. Pokud má ale žena podezření, že se během gravidity mohla nakazit, měla by informovat svého lékaře, který zhodnotí rizika a popřípadě navrhne další postup. Obecně se toxoplazmóza ověřuje krevními testy, a to alespoň dvěma v odstupu několika týdnů. A to z toho důvodu, že je nutné sledovat vývoj protilátek proti nemoci v těle.

V případě, že se toxoplazmóza během těhotenství potvrdí, provádí lékař obvykle častější ultrazvuková vyšetření. Pokud je riziko postižení vyšší, přistupuje se také k aminocentéze, pomocí které lze ověřit, zda bylo onemocnění přeneseno i na plod.

U netěhotných a zdravých jedinců toxoplazmóza obvykle nevyžaduje žádnou léčbu. Pacientům, kteří mají oslabenou imunitu, se obvykle podává pyrimethamin nebo sulfadiazin. Těhotné pacientky jsou obvykle předány na infekční oddělení, kde o jejich specifické léčbě rozhoduje lékař.

Jak toxoplazmóze předejít?

Před otěhotněním toxoplazmózu prodělá asi jen 15 až 25 % procent žen, ostatní se během gravidity mohou nakazit. Aby k infekci nedošlo, měly by nastávající matky zaujmout určitá opatření:

• Nekonzumovat syrové nebo nedostatečně tepelně ošetřené maso a vejce
• Nekonzumovat nepasterizované mléko nebo výrobky z něj
• Před konzumací vždy důkladně mít zeleninu a ovoce
• Mýt si ruce před každým jídlem, po manipulaci se syrovým masem i neomytou zeleninou
• Při práci na zahradě používat ochranné rukavice
• Pokud má žena doma kočku, přenechat čištění jejího záchodu někomu jinému anebo alespoň používat ochranné rukavice, bedýnku pravidelně dezinfikovat a mýt si po čištění ruce
• Nekrmit kočku syrovým masem