Mnozí rodiče za sebou mají střet s novou realitou. První týden je za námi. Týden práce z domova, domácího vyučování dětí. Týden, kdy jsme své přátele viděli jen na sociálních sítích. Každý se s tím vyrovnává po svém a Magda Nováková a její rodina to pojala jak jinak než sportovně.   

Co tě teď zrovna nejvíce zaměstnává ?

Nyní mě nejvíce zaměstnává „izolační“ logistika. Nastavit si doma režim a řád, abychom všichni vedle sebe mohli fungovat a přizpůsobili se nové situaci.

Máš děti různého věku, jak jsi jim zvládla situaci vysvětlit ?

Kluci ve věku 8 a 9 let byli nejprve nadšeni z náhlých prázdnin, ale velmi rychle pochopili, že to nebude ten typ volna, na který jsou zvyklí. Snažili jsme se o tom s nimi mluvit, ale vše již stačili pochytit z médií a našich rozhovorů a chtějí se bavit o všem možném, jen ne o COVID-19.

Dvouapůlletá Sára je absolutně nadšená, té nic vysvětlovat nemusíme. Má rodinu pro sebe doma, nemusí do auta, na nákupy a jsme jí kdykoliv k dispozici, protože se před ní doma neschováme. Navíc má v mrazáku zásobu domácích nanuků a bráchové si s ní musí hrát víc než obvykle.

Pouze s rouškou je problém. Sice máme ušitou růžovou s koníčkem od mé švagrové Lucky a kamarádka Jolana nám také ušila krásné designové roušky, které nám hodila přes plot, ale Sáře se líbí pouze pokud roušku nosím já, to mi ji neustále upravuje a oslovuje mě paní doktorko. Sama je ale pacient, roušku nepotřebuje. Jak dlouho jí tahle hra vydrží….

Co ti nejvíc pomohlo zvládnout práci z domova v kombinaci s péčí o děti 24/7 ?

Jediné, co pomůže, bude pevný program a vyhrazený čas pouze na práci. Musím se zavřít do jedné místnosti, manžel bude hlídat a vařit a pak se vystřídáme. Zatím vše doháníme po večerech nebo brzy ráno a přes den je to neskutečná výzva. Nebyli jsme na situaci připraveni. Kombinace práce, nasycení dětí, rozdávání úkolů, vaření, úklidu, venčení dětí na zahradě, obvolávání babiček a dědečků a plnění pracovních úkolů nesplňuje možnosti stihnout den, který má jen 24 hodin.

Občas pomáhá Sára svoji nakažlivou pozitivní energií. Jako správný extrovert a exhibicionista si bez ostychu zabírá místo ve videohovorech, zdraví všechny a hlavně umí dobře radit.

Jaké pozitivní momenty sis na té situaci dokázala najít ?

Pozitivní momenty vidím hlavně na ostatních lidech, kteří ihned začali pomáhat prací všeho druhu. Je neuvěřitelné, jak všichni vyrábějí roušky, dezinfekce, posílají jídlo zdravotníkům, organizují pomoc pro seniory a pomáhají jinou možnou i nemožnou formou. Můžeme očekávat, že Češi vymyslí zlepšováky všeho druhu a pravděpodobně i nějakou vakcínu. Minimálně vakcínu na zlepšení nervů ve formě vtipných příspěvků již vymysleli.

Kluci se začali hodně zajímat o jednodušší vaření. Plánuji jim přenechat starost o náš jídelníček, čeká nás tedy při nejlepším doba míchaných vajíček, toustů, krupicových kaší a ovocných koktejlů. Pokud budou k dostání suroviny, beru to všemi deseti.

Největší úspěch prvního týdne ?

ONLINE VÝUKA. Oba kluci mají flexibilní paní učitelky, které hned pochopily, že rodiče na home office nemohou pracovat 8 hod denně a ještě pár hodin denně k tomu s dětmi řešit úkoly. Ve druhé polovině týdne již zkoušely výuku přes skype. Spojení sice není ideální a každý musíme být ve stejnou dobu na svém přístroji, nejlépe zavření se sluchátky v jiné místnosti, což nám prostorově moc nevychází, ale mnohokrát jim za to děkuji.

Denní výuka, kontakt se spolužáky i učiteli je velký posun a úleva.

Tímto vyzývám nějaké šikovné programátory, slitujte se nad námi, hlavně tedy nad učiteli a dětmi a vymyslete nějaké uživatelsky jednoduché, funkční a hezké online učebny dostupné pro všechny.

Co dětem nejvíce chybí ?

Hodně jim chybí spolužáci, učitelé, trenéři, děti ze sportovních kroužků, závody, zápasy a turnaje. A to jsme na začátku.

Co chybí tobě ?

Chybí mi hlavně kontakt s lidmi. Budu klidně makat od rána do večera, spát minimálně a jíst suchý chleba, ale bez mých přátel a kolegů si to se svojí povahou nedovedu vůbec představit.

Ale nechci se rouhat, samozřejmě si uvědomuji, že se máme skvěle a nic zásadního nám nechybí.

Nejoblíbenější společná činnost ?

Zatím je to stále sport. Vymýšlíme na zahradě různé aktivity, abychom zůstali v kondici a nezbláznili se. Je mi moc líto těch, co nemají zahradu, pozvala bych je nejraději všechny k nám, upekla bych borůvkový koláč a mohli bychom si u kafe postěžovat. Když ono to vlastně teď nejde! Ach jo…

Jak relaxuješ ?

Během, posilováním a občasným telefonátem s kamarádkami, ale to u toho minimálně ještě uklízím. Vhledem k tomu blázinci doma je mi už nyní úplně jasné, že na film se nepodívám a knihu si nepřečtu.

Jakou máš strategii přežití v dobré náladě pro další týdny ?

Zkusím vše přeskládat a přehodnotit, ať ta naše izolace má nějaký hlubší smysl a vyjdeme z ní silnější. Pevně věřím, že si vše sedne a po prvotním popírání reality, šoku a úzkosti se v situaci nějak zorientujeme a naučíme se v ní co nejlépe přežít.

Tento stav vyžaduje ještě větší toleranci, doma využijeme svoji kreativitu na maximum a určitě si uvědomíme takové souvislosti, které by nás v tom každodenním shonu ani nenapadly.

Musíme udělat vše pro to, abychom se vzájemně maximálně podpořili, nepropadli panice a ve zdraví to všichni přečkali.

Ale zeptej se mě za pár týdnů. . .

Magdu můžete sledovat na instagramu jako mumsontherun_cz.